Uvnitř mé hlavy

28. března 2015 v 19:54 | -P- |  Klávesnicové umění

Vstupní dvířka byla skvěle zamaskovaná - koho by napadlo, že stačí stisknout dvě hvězdy v Planetáriu (název ručně
psané knihy o hvězdách a osudu, kterou schovala mezi dva regály, aby se k ní mohla vždy vrátit)
a držet při tom klíč. Jak neuvěřitelně jednoduché
a přitom hrozně složité - přesně její styl.
Kdo je však otevřel (předpokládám v plném očekávání), s rozumnou hlavou je zase zabouchnul
a utíkal se schovat. Čekala na něj rohožka - zevnitř pokoje - s velkým a ozdobným nápisem "NO!"
a sposty a spousty regálů.
Čekal na něj archiv.
V každém z regálů bylo alespoň třicet šuplíčků
s různými úchytkami a štítky. Byl to dokonale spletený labyrint, ve kterém se vyznala jen ona. Ona, uvnitř sebe. Měl však chybu. Malilinkou, avšak nepřehlédnutelnou chybu, ketré by mohlo hodně lidí zneužít, a to ona nechtěla.
Její postava, zamotaná v teplé šedé dece s šedými huňatými třásničkami po stranách a s čajem v ruce, seděla u malého stolku. Stůl neměl - narozdíl od zbytku nekonečného "pokoje" - šuplíky, ale byl z tmavého hnědého dřeva a jen málokdo si všiml ozdobných vrypů u jeho nohou. To se jí na něm líbilo.Tam seděla, na velkém křesle se spoustou polštářků, před sebou dva štosy papírů. Jeden popsaných a druhý prázdných.
V tom však chyba nebyla.
Vše, co ji napadlo, zaznamenávala na prázdné papíry a ty pak dávala na hromádku popsaných, které čekaly
na zaarchivování. Chyba byla v tom, že ona se stolem a křeslem seděla u dvou velkých oken. Obě byla věčně zatažená žaluziemi, protože se jí líbilo šero. A i tento archiv, jako plno jiných pokojů, potřebuje občas vyvětrat.
Když jsou okna otevřená, existují cesty dvě. Jedna plná hádanek a druhá pohledem. Do dvou otevřených oken. Do očí.

* * *
Ty otevřená okna jsem myslela obrazně, ne, že bych měla pořád zavřené oči :).
Dnes je nádherně! Hned bych něco dělala (třeba si šla číst?? :D), možná půjdu kreslit (nebo číst??)
Opravdu jsem si už hodně dávno představovala svoji hlavu jako archiv, a ta představa mi vydržela dodnes. Vždy, když si nemůžu na něco vzpomenout, říkám si, kam jsem to sakra zašantročila :).

Tak jo, já půjdu kreslit (číst??) a třeba tu příště bude nějaký obrázek (nebo recenze?? xD)
Tak papa a užijte si zbytek víkendu!

Pája

 


Komentáře

1 Kikuš:) Kikuš:) | Web | 28. března 2015 v 20:29 | Reagovat

Ahoj :)
Moc hezky napsané :3
Já dneska četla :D Po dlouhé době :D

2 Allex Allex | E-mail | Web | 28. března 2015 v 20:49 | Reagovat

Moc pěkné, taky to tak trochu mám. :) Já se nemůžu rozhodnout, jestli si mám jít číst nebo kreslit.:D

3 silluety silluety | Web | 28. března 2015 v 21:30 | Reagovat

Moc pěkně napsané, vlastně to tak také mám. U nás ani moc pěkně nebylo, jsem nemocná a tak jsem vytáhla počítač a dívala se na dva filmy :) jinak číst i kreslit :33

4 neweresth neweresth | Web | 29. března 2015 v 8:20 | Reagovat

Najít místo, kde je klid, tam prostě chceš a musíš být. ^^ Moc se mi to líbí.
Jo, já doufám, že dneska bude nádherný počas, vypadá to slibně. ^^

5 Lena Lena | Web | 29. března 2015 v 13:18 | Reagovat

Pěkně napsané :) Taky bych si šla úplně přečíst nějakou knížku....

6 Scribbler Scribbler | Web | 29. března 2015 v 13:49 | Reagovat

Hezká básnička. :-) U nás mo pěkně není, ale nevadí, půjdu si číst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama